Moje dobrá rána nejsou samozřejmostí. Jsou to rána, která hledám už roky a to ode dne, kdy jsem se probudila a zjistila, že to ráno se cítím nanic. Znáte ten pocit, kdy se vám nic nechce. Říkáte si, že vás nic dobrého nečeká. Chce se vám schoulit do náruče, která je zrovna na míle vzálená... No a takové ráno jsem vstala a uvědomila jsem si, že takhle začínat den nechci, že nedovolím, aby se takové pocity rozplizly do celého dne. A tak jsem si dala úkol : každý den ráno si najdu něco krásného, milého, příjemného, laskavého, prostě pozitivního a tím si naplním celý den. A to mi zůstalo.  A nejen to, řekla jsem si, že to svoje krásné ráno pošlu dál ... kdo chce, najde si ho, kdo ne, tak ne.  A tak .. mějme dobrá rána, ať nám ten krásný ranní okamžik, kdy se zahledíme na něco , co nás pohladí na duši, či jen potěší oko, vyplní celý den!